Cítím, tedy vidím. (M. Petříček)

Jsem přesvědčená o tom, že v rodinné a párové fotografii jde především o cit. O schopnost přiblížit se a zachytit onu živost intimních okamžiků, které k nám promlouvají napříč časem. Dětské prstíky propleté v máminých vlasech, táta držící své čerstvě narozené dítě jako ten nejkřehčí poklad, páry, které ve své lásce zapomněli na svět okolo. To je ona opravdovost, kterou se snažím polapit do obrazů.

Rodinná fotografie, kde si členové rodiny dávají pusu.
Pár, který se líbá na Letohrádek Kamýk u Oseku při západu slunce.
Černobílá fotografie, kde jsou vyfocené propletené prsty mladého páru.
Matka se svým dítětem v kontaktu kůže na kůži.
Matka se svojí dcerou tancuje ve vysoké trávě a za nimi běží kolie.
Rodinná fotografie, kdy členové rodiny stojí ve výklenku U Kapličky v Liberci.
Propletené ruce rodičů, na kterých má položený svůj obličej jejich syn.
Na fotografii je detail na těhotenské břicho.