Cítím, tedy vidím. (M. Petříček)
Jsem přesvědčená o tom, že v rodinné a párové fotografii jde především o cit. O schopnost přiblížit se a zachytit onu živost intimních okamžiků, které k nám promlouvají napříč časem. Dětské prstíky propleté v máminých vlasech, táta držící své čerstvě narozené dítě jako ten nejkřehčí poklad, páry, které ve své lásce zapomněli na svět okolo. To je ona opravdovost, kterou se snažím polapit do obrazů.
