Červencové brzké ráno, kapky rosy hladící chodidla, kolena zdobená vykřičníky trávy a krásná, překrásná Eliška s břichem pulzujícím životem. Tohle focení bylo pohlazením. Hledala jsem skrze světlo a stíny linie, které vypráví příběhy o rostoucím životě. O všem tom vzrušujícím očekávání; o radostech, úžasu, ale i úzkostech, o přeměně v mámu. O cestě, která umí být okouzlující a děsivá zároveň. Byla to krása nesmírná. Ze srdce děkuji!
