Ahój, jaro,


měla jsem trochu obavy, že spolu letos nebudeme mít tu čest. Že si na tebe nebudu moc sáhnout. Že nebudu moc sledovat nekonečno zeleně přecházející v modř, kterou můžu ochutnat na patře. Že mě nebudou šimrat na nose padáčky odkvetlých pampelišek, které budu po večerech vyčesávat Evelíně z měděných vlasů. Že nebudu moc sledovat, jak se Malča seznamuje se světem, který je v tomhle období obzvlášť něžný. A hele! Povedlo se! Přísahám, že jsi rok do roku krásnější a krásnější. Naše holky mě na to upozorňují na každým každičkým kroku a mně to dělá dobře na duši. Díky za to.