Myslím, že každý fotograf má vysněná místa, kde by chtěl fotit svatby. Na seznamu těch mých byla poměrně vysoko zřícenina letohrádku Kamýk. A pak se mi ozvala krásná Magda, jestli bych jim tam nenafotila komorní svatbu v okruhu jen těch nejbližších. Radost veliká! Ta mi ovšem vydržela jen do té doby, než jsem zjistila, že Kamýk je v rekonstrukci a celá jedna strana je plná lešení; nemluvě o předpovědi počasí, která hlásila silné deště. Ale víte jak to je, nakonec je to o lidech a já měla štěstí na moc milé svatebčany. Myslím, že se nám to podařilo zaonačit tak, že lešení je vidět minimálně a ještě k tomu jsme měli atmosféru, která připomínala scenérii z Pána prstenů, což je podle mého skromného názoru vždycky dobrá atmosféra. Jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tak hezkého dne. Mockrát děkuji!
