Láska za časů koronaviru
Ke každému focení přistupuji s jistou dávkou rozechvělosti. V břiše mě šimrají motýlky nervozity a vzrušení. Nacítit se totiž na každého jednoho člověka, se kterým fotíte, vystoupit ze svojí komfortní zóny a snažit se zachytit jedinečnost druhých, je psychicky a často i fyzicky náročná, byť krásná zkušenost. O to intenzivněji tyhle pocity prožívám, když mám fotit svatby. Je to pro mě ohromný závazek a zodpovědnost.
Svatební den Míši a Páji bude mojí srdcovou záležitostí hned z několika důvodů. Všechno je jednou poprvé a tohle je má první svatba, kterou jsem nafotila. Nejsem si jistá, kdo byl více nervózní - jestli já, nebo ženich s nevěstou. Ať tak či tak, nakonec jsme to všichni společně zvládli a já jsem hluboce vděčná za to, že jsem mohla být součástí tak krásného dne. A co víc, způsob, jakým o mě bylo postaráno, mě dojal a nepřestane dojímat. Tisíceré děkuji! Za vloženou důvěru, za to, s jakou grácií jste to všechno zvládli navzdory nepříznivé situaci. Bylo mi ctí!
Kéž jste spokojení, plní lásky a radosti až do konce věků!
